Pomsta 5

12. května 2008 v 17:31 | Shina-chan |  Pomsta 1
Tak je tady další díl pomsty. Není to nic moc a asi moc nepochopíte to s těmi klony. Vysvětlím to pod příběhem. Tak snad se bude líbit.

Ráno se Ishi probudila. Venku svítilo slunce. Ishi se podívala na budík. "Super, půl desáté!"řekla a protočila očima. Vylezla z postele a oblékla se. "Další zabitej den."vzdechla si když vycházela z pokoje. Měla špatnou náladu už po ránu, to nevypadalo dobře. Seběhla po schodech dolů a zamířila do kuchyně. Hned jak otevřela dveře uslyšela televizi. Cítila jak v ní bublá vztek. Zavřela dveře od obýváku, kde se na posteli rozvalovala její babička a pustila si rádio. Šla ke kuchyňské lince a začala si připravovat snídani. Přitom poslouchala rádio. Hráli tam spoustu dobrých písniček. A nejen to. Chvílemi tam i mluvili moderátoři (jestli se tomu v rádiu tak neříká tak se omlouvám J). "Teď dávejte všichni pozor!"ozvalo se najednou z rádia "Nejlepší chovatelé hlodavců z celé Konohy společně vyšlechtili nový druh potkanů! Mají podstatně delší život a dají se výborně vycvičit! Kdo by měl o takovéto malé domácí zvířátko zájem, ať se vydá do prodejny zvířat!" Z rádia se ozvala znělka a moderátor pokračoval jinými novinkami z Konohy. Ishi jej však už neposlouchala. Už dlouho chtěla nějaké zvíře. Snad jí to tentokrát babička s dědou dovolí, vždyť bude mít dny narozeniny! Ishi se zlepšila nálada z nuly na sto. Vytáhla rádio ze zásuvky, nalila do sebe čaj a vyběhla za dědou do zahrady. Byla si jistá že tam bude. A taky že byl. Seděl na lavičce a pozoroval ptáky. Ishi si sedla vedle něj. "Dědo, nevadilo by ti kdybych měla zvíře?"začala. "Jestli ti to dovolí babička tak klidně"řekl děda a podíval se na Ishi. "A co by sis představovala?"zeptal se. "Třeba potkana."řekla Ishi. "Tak to ti babička nejspíš nedovolí, ona se jich štítí."řekl děda a začal zase sledovat krajinu. "A nemohla bych ho mít tajně? babička ke mně do pokoje přece nikdy nechodí. Když už nemůžu trénovat."zeptala se Ishi. Děda si povzdechl. "A budeš se o něj starat?"odpověděl otázkou děda. "No jasně! Už jsem o hlodavcích přečetla pět knížek!"zaradovala se Ishi. "Tak dobře, věřím ti, ale jestli to babička zjistí tak na mě to není řekl děda a pohladil svou vnučku po hlavě. "Super!"vykřikla Ishi a šla hledat svou pokladničku. Nasypala si své peníze do peněženky a běžela za dědou. "Dědo a nemohl bys prosím ještě zařídit aby mi neotevřela babička?"zeptala se dědy. "Ne, protože jdu s tebou, ale až přijdeme, tak ji zabavím a ještě něco: řekni babičce nějakou dobrou výmluvu kam jdeme, aby se nebála!"řekl děda s úsměvem. Ishi jen kývla a šla za babičkou. "Babi, my jdeme s dědou na nákup, nechceš taky něco pořídit?"zeptala se Ishi babičky. "No jasně, zrovna jsem se tam chystala taky půjdu s vámi!"odpověděla vnučce babička. Ishi myslela, že bude vraždit. Musela rychle něco vymyslet. "Babi, musíš si šetřit nohy, dej mi seznam věcí co chceš nakoupit a já ti je s dědou donesu, jo?"vysoukala ze sebe rychle Ishi. "No, asi máš pravdu, Ishinko, tak tady máš seznam a peníze a nekupujte zbytečnosti!"neodpustila si pohrozit. "Dobře ale už mi neříkej Ishinko!"odpověděla Ishi a podívala se na seznam který držela v ruce. v tu chvíli by se v ní krve nedořezal. Tolik věcí nemohli unést. Ishi se ještě vydala za babičkou "Babi, nešlo by to zkrátit?"zeptala se se strachem v hlase. "Jé, počkej pojď sem ještě jsem na něco zapomněla!"vykřikla radostně babička. Tak se Ishi seznam zvětšil o šest položek. Ishi teda šla za dědou. Když uviděl Ishi bílou jako stěnu začal se smát. "Co se stalo?"zeptal se. To byl ale blbý nápad zeptat se jí jestli by nechtěla něco nakoupit"řekla Ishi a děda se začal smát ještě víc. "To nic, uděláme si klony."řekl děda. "Super, tak jdeme!"rozhodla Ishi a oba dva se vydali do obchodu pro věci pro babičku. Brzy měli naplněný vozík až po okraj. Naštěstí už ale měli všechno. Nakoupili a poslali klony s jednou částí nákupu domů. S druhou částí šli sami. Obchod se zvířaty byl po cestě. Když Ishi vstoupila šla hned k pultu, za kterým stála prodavačka. "Dobrý den máte prosím ještě ty potkany?"zeptala se jí Ishi. "Dobrý den, bohužel už jsou všichni vyprodáni, byla po nich obrovská poptávka."odpověděla jí prodavačka. "Aha tak to se omlouvám, že jsem rušila."řekla smutně Ishi a dala se k odchodu. Venku na ni čekal děda. "Tak co, kde ho máš? Byla jsi tam hodně krátkou dobu!"řekl děda. "Nemám, všichni jsou už vyprodaní."řekla smutně Ishi. "To je mi líto."řekl děda a chvíli bylo ticho. "Tak jdeme, ne?"zašeptala Ishi. "Jo jdeme."odpověděl děda. Celou cestu už bylo ticho.
Takže kdo nepochopil ty klony tak: vešli do domu, odevzdali část nákupu a šli jakoby pro druhou várku. Před domem zmizeli a druhou várku už donesla opravdová Ishi s dědou. Kdo nepochopil ani tohle tak se omlouvám, ale nevím jak jinak bych to měla napsat ;-).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama