Pomsta 4

9. května 2008 v 15:37 | Shina-chan |  Pomsta 1
Trošku divná část, ale snad se bude líbit!
PS: Omlouvám se za ty slibované obrázky ale nemůžu je najít :-( Příště tu snad budou ...

Ráno Ishi probudilo zvonění budíku. Zívla a vypnula ho. Chvíli ležela a dívala se do stropu. Potom se protáhla a vylezla z postele. Oblékla se a vydala se za dědou na trénink. Vešla do kuchyně. "Dědo budeme dneska zase tré…?"nedořekla. Uviděla babičku. Zapomněla, že se už vrátila z nemocnice. "Co že to dneska máte dělat?"zeptala se podezíravým hlasem babička. "No, …"snažila se něco vymyslet Ishi. "Co, no?"zeptala se naštvaně babička. "Trénovat?" "Jo. Trénovat starání se o zahradu."odsekla Ishi a nenápadně se podívala na dědu. Ukázal palec. A babičce došly argumenty. Ishi v duchu jásala. "No jo, to máš štěstí."vzdychla babička a zmlkla. "Tak můžeme teda jít trénovat?"zeptala se Ishi babičky. "Tak si běžte, ale ať tu zahradu moc nerozdupete!"neodpustila si babička výčitku. "Jasně, neboj!"křikla Ishi a už po ní, ani po dědovi nebylo památky. "Ishi, to bylo dobrý!"pochválil vnučku děda. "Že jo!"odsouhlasila Ishi. "Tak jdeme trénovat ne?" "To asi nepůjde"vzdychl děda. "Proč?"vzdychla zdrceně Ishi. "Vždyť to víš, babička."řekl omluvně děda. "No jo."odpověděla Ishi. "Ale mám pro tebe jednu, myslím že dobrou zprávu!"řekl děda s tajemným úsměvem. "Jakou, jakou, jakou!"nemohla se dočkat Ishi. "Zjistil jsem, že máš talent a byla by věčná škoda jej zahodit. Proto půjdeš do akademie. Teda, jestli budeš chtít."řekl vnučce děda a čekal na její reakci. "Cože? To jako fakt?"zeptala se opatrně Ishi. "Jasně že ano! Z takovýchto věcí si legraci nedělám!"řekl jí děda. "Dědečku, já tě mám tak strašně moc ráda!"zakřičela Ishi a pověsila se dědovi kolem krku. "Ishi neblbni!"napomenul ji. "Jo, jasně, promiň"omluvila se Ishi. "Tak co, budete tam jenom stát a objímat se nebo začnete konečně pracovat?"zakřičela z okna babička, která je chvíli sledovala. "Tak co máme teda dělat?"zeptala se Ishi. "Ve sklepě jsou nějaké malé jabloně, tak zasaďte je dozadu do zahrady."přikázala babička. "Jdu na to"řekla Ishi. "A já jí pomůžu."pronesl odhodlaně děda. "Jenom aby jsi se nepřepočítal, džentlmene (omlouvám se, ale nevím, jak se to píše:-D)!"pousmála se babička. Děda a Ishi začali dozadu odnášet stromky a babička je sledovala z okna a rozkazovala. Bylo na ní vidět, že se takto cítí opravdu dobře. Ishi a její děda běhali sem a tam aby byla "slečna" spokojená. Když bylo na místě všech dvacet jablůněk, začali je sázet. Za necelou půlhodinku už se mohla naše dvojka se svou prací pochlubit babičce. "Nó, vidím, že jste nezaháleli a že jsi Ishi něco o zahradě naučil"řekla babička dědovi s uspokojením. "Takže ,Naše veličenstvo´ je spokojeno"pomyslela si pobaveně Ishi. "Tak už pojďte dovnitř, na stole je oběd!"řekla předstíraným přátelským hlasem. Ishi si umyla ruce a spolu s dědou zasedli ke stolu. Odpoledne Ishi neměla co dělat. Babička spala u televize a děda se díval z okna. Ishi chvíli sledovala televizi, ale potom se zvedla a šla se projít. Namířila do lesa. Za několik minut tam došla. Lehla si na malou mítinku a pozorovala mraky. Najednou uslyšela kroky. Otočila hlavu a uviděla jak cestou, kterou přišla, jde Shikamaru. Zvedla hlavu a vrátila se ke své původní činnosti. Shikamaru si lehl vedle ní. "Taky ráda pozoruješ mraky Ishi?"zeptal se. "Ne neměla jsem co dělat tak jsem šla sem."odpověděla. "Aha"řekl. Chvíli bylo ticho. "chodíš do akademie?"prolomila ticho Ishi. "Ne, zatím naštěstí ne, ale budu. To je otrava!"vzdychl. Ishi se zamyslela. Přemýšlela hodně dlouho. Dědovi a o babičce. Najednou se probrala. Vyskočila na nohy a dala se do běhu. "Co to děláš?"zakřičel na ni Shikamaru. Odpovědi se však nedočkal.
Ishi utíkala jako by jí za patami hořelo. Musela být venku strašně dlouho. Babička už se určitě vzbudila. Zase bude mít kecy. Ishi doběhla domů a už slyšela babiččino trucování. Když si jí konečně babička všimla, začala s otázkami "Kde jsi byla?" "U lesa"odpověděla provinile Ishi. "A co jsi tam, proboha, dělala?" pokračovala babička. "Pozorovala mraky."odpověděla popravdě Ishi. "Co?! Ty si ze mě ještě děláš legraci?" "Ne! Ležela jsem s Shikamarem na kraji lesa a pozorovali jsme spolu mraky! Měla by jsi to taky někdy zkusit! Je to lepší než sedět u televize"skočila Ishi babičce do řeči. "Na to jsem se tě neptala! A jen tak mimochodem je sedm hodin! Tak si laskavě sedni k televizi a nezlob Ishinko."řekla babička a škodolibě se usmála. To už Ishi nevydržela. Nesnášela když jí babička říkala Ishinko. Bylo to jako pro mimino. "To teda ne!"vykřikla a přišla k televizi. Zašmátrala za ní a najednou zmizel obraz. Ishi se vítězně usmála. Věděla, že babička za televizi nedosáhne. "Tak to jsi přehnala!"vykřikla babička a svým nejrychlejším (šnečím) tempem se za vnučkou vydala. "Hele baby nechte toho!"vykřikl děda a zvednul se z gauče. "Jo Ishi, už toho laskavě nech!"podívala se babička zlověstně na Ishi. "Ne, ty toho nech! Nebo, nebo …"Ishi nedořekla. Zasáhl děda. "Nechte toho obě!"zakřičel na ně děda rozzlobeně."Ishi, sprav tu televizi a ty babi běž dělat večeři!" Obě udělaly jak děda poručil. Netrvalo dlouho a všichni tři seděli u stolu. Jen babička se tvářila ublíženě. Navečeřeli se a Ishi se vydala do svého pokoje. Večery, při kterých se čuměli na televizi, nesnášela. Proto nesnášela všechny večery. Vešla do svého pokoje a skočila do postele. Bylo ještě trochu světlo. Zakryla si hlavu a zavřela oči. Brzy už prožívala ve svém snu další trénink s dědou. Ani ve snu však nevěděla, že ten trénink bude poslední.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ayamashi Ayamashi | Web | 9. května 2008 v 21:24 | Reagovat

ahoy:) som v semifinale a bola by som ti velmi vdacna ak by si za mna hlasla tu:

http://kyuuen.blog.cz/0805/semifinale-v-sonb

ak potrebujes niekde hlasnut tak mi kludne napis ^-^

2 Okami-chan (tayuya-san) Okami-chan (tayuya-san) | Web | 10. května 2008 v 9:21 | Reagovat

Tak to je hustý :D si začala psát, novej, ne? Supr xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama